Hlavní menu

Kontakt

Roman Maňák, Veselí nad Moravou
email: roman.manak
(zavináč)
gmail.com

Členství

Buchwaldoboletus sphaerocephalus (Barla) Watling & T.H. Li

hřib sírový


zařazení: Boletaceae - Boletales - Agaricomycetidae - Agaricomycetes - Agaricomycotina - Basidiomycota
synonyma: Buchwaldoboletus hemichrysus f. sphaerocephalus (Barla) Estadès & Lannoy

Dosti vzácný velký hřib, který je u nás jedním ze dvou hřibů, jež se dají označit za lignikolní. Druhým je pak vzácný, i když podstatně hojnější Buchwaldoboletus lignicola. Hřib je rozšířen především ve Středozemí, kde roste u pařezů mrtvých nebo ohořelých borovic Pinus pinea a Pinus halepensis (Šutara 2009). U nás se často objevuje pod názvem Buchwaldoboletus hemichrysus, ale Šutara tento název na základě práce Watlinga označuje jako nesprávný neboť B. hemichrysus je severoamerický druh.

U nás je hřib sírový právě pod jménem Buchwaldoboletus hemichrysus zařazen do Červeného seznamu (Beran 2006) jako kriticky ohrožený druh a je zde uveden jediný nález z roku 1977 z hromady borových pilin z Říčan u Brna. Mikšík (2010) uvádí pro tento nález rok 1976 (konkrétně 12.9. a 18.10.) a dodává ještě jednu pravděpodobnou lokalitu, rovněž z roku 1976, konkrétně 10.9., z Písku ze smíšeného lesa. Přesnější biotop není uveden.

Od té doby se jej nepovedlo na našem území nalézt až do září 2012, kdy byla na výstavu hub v Ratíškovicích přinesena srostlice několika plodnic tohoto druhu a o identifikaci se na místě postaral Alois Vágner a Jiří Polčák. Zároveň byla zjištěna lokalita, kde se pak na hromadě štěpky povedlo najít plodnice i následující rok, ale patrně se zde podmínky pro výskyt v dalších letech zhoršily a hřib nebyl nalezen (dle osobní zkušenosti a osobních sdělení Ladislava Špety a Václava Koplíka).

Další nová lokalita přibyla do seznamu 15.8.2015, kdy se mi povedlo hřib najít za extrémních podmínek v borové monokultuře na písku na bázi částečně zastíněného tlejícího borového pařezu. Podmínky předcházející nálezu byly opravdu extrémní, když v červenci a srpnu panovaly vysoké teploty - více než polovina dnů uvedeného období s maximy přes 30 °C a zhruba dva týdny před nálezem vystupovala teplotní maxima téměř každý den k hodnotám kolem 35 °C. Navíc v oblasti mnoho týdnů nebyly téměř žádné srážky. Hřib zde rostl ve srostlici (dost typický znak pro tento druh) cca sedmi větších i menších plodnic, z nichž největší dosahovala průměru klobouku 10 cm a výšky třeně 9 cm při průměru 3 cm. Lokalita byla hojně navštěvována i následující rok, avšak zhruba v polovině srpna 2016 prorostl středem pařezu mohutný trs Tapinella atrotomentosa a pařez doslova rozerval na několik částí. Hřib se zde neobjevil, podobně jako další rok (2017), kdy opět ze zbytků pařezu vyrostl trs čechratky. Pozitivní výsledek nepřineslo ani několikeré zkoumání pařezů v blízkém i vzdálenějším okolí.

Ale roku 2017 se mi přeci jen povedlo hřib najít a to 27.8. na zcela nové lokalitě vzdálené vzdušnou čarou cca 4 km, a to dokonce na dvou místech, v obou případech u bází suchých pahýlů borovic v otevřené písčině. V prvním případě šlo o jedna zasychající plodnice, ve druhém pak o pětici plodnic (plus větší množství zasychajících drobných), z nichž dvě byly zcela čerstvé. Jeden z pahýlů byl navíc částečně ožehlý. Podmínky předcházející nálezu byly opět velmi nepříznivé pro výskyt hub avšak ne až tak extrémní jako v roce 2015. Na druhou stranu oba pahýly stojí na místě, kde nejsou během dne ani částečně zastíněny. Z uvedeného plyne, že hřib je schopen vyrůst i za skutečně extrémních podmínek a patrně mu takové podmínky (velmi teplé suché počasí po delší dobu) vyhovují, což však na základě mých dvou zkušeností nelze generalizovat.

Buchwaldoboletus sphaerocephalus

Buchwaldoboletus sphaerocephalus, 27.08.2017, Dolnomoravský úval. Otevřená písčina, báze pahýlu Pinus slyvestris. Zasychající starší plodnice s kloboukem zašpiněným pískem.

Buchwaldoboletus sphaerocephalus

Buchwaldoboletus sphaerocephalus, 27.08.2017, Dolnomoravský úval. Oxidace dužniny plodnice ze snímku výše. U mladší plodnice byla oxidace výraznější. Snímek pořízen cca 2 minuty po řezu. Barevná změna byla poměrně rychlá, náběh trval do pěti sekund, po cca tří minutách již žádné další změny neprobíhaly.

Buchwaldoboletus sphaerocephalus

Buchwaldoboletus sphaerocephalus, 27.08.2017, Dolnomoravský úval. Detail třeně plodnice ze snímku výše. Bělavá "plsť" u báze třeně není myceliální plsť, ale zaschlá hlenka.

Buchwaldoboletus sphaerocephalus

Buchwaldoboletus sphaerocephalus, 27.08.2017, Dolnomoravský úval. Póry plodnice ze snímku výše.

Buchwaldoboletus sphaerocephalus

Buchwaldoboletus sphaerocephalus, 27.08.2017, Dolnomoravský úval, stejná lokalita jako u snímků výše. Mladá plodnice s typicky sírově zbarveným kloboukem a rourkami. Červené skvrny na třeni vznikly otlačením, barva později přešla v téměř modrou.

Buchwaldoboletus sphaerocephalus

Buchwaldoboletus sphaerocephalus, 15.08.2015, Dolnomoravský úval. Borová monokultura na písku, dvě zasychající plodnice na bázi pařezu Pinus sylvestris.

Buchwaldoboletus sphaerocephalus

Buchwaldoboletus sphaerocephalus, 15.08.2015, Dolnomoravský úval. Stejná lokalita jako u snímku výše.


Literatura:

  • Mikšík, M. (2010): Buchwaldoboletus lignicola and B. sphaerocephalus in the Czech Republic. Mykologický Sborník 87(3–4): 55 – 65.
  • Šutara, J., Mikšík, M., Janda, V. (2009). Hřibovité houby. Academia, Praha. 294 p.
Poslední změna: 27.08.17
© Mykologie | Roman Maňák