Hlavní menu

Kontakt

Roman Maňák, Veselí nad Moravou
email: roman.manak
(zavináč)
gmail.com

Členství

Hypoxylon perforatum (Schwein.) Fr.

dřevomor "běloústý"


zařazení: Xylariaceae - Xylariales - Xylariomycetidae - Sordariomycetes - Pezizomycotina - Ascomycota
synonyma: Hypoxylon rubiginosum var. perforatum (Schwein.) L.E. Petrini

Dřevomor "běloústý" dosud nemá oficiální český název, ale jsou pro něj typická bělavá obkroužení ústí peritécií, proto se mi "běloústý" jeví jako vhodný kandidát pro český druhový název (bílý disk kolem ústí ostiol má u nás sice více druhů z tohoto rodu, avšak tento je nejčastější). Tento bílý disk však u mladších stromat chybí.

Jde o dřevomor s poduškovitými až rozlitými stromaty s výraznými ústími peritécií, který bývá obvykle zvrásněný i mezi jednotlivými peritecii. Velikostně je dosti proměnlivý, od téměř kruhových stromat o velikosti v několika málo milimetrech po rozlitá protáhlá stromata o délce až 5 cm (v literatuře je obvykle udáváno méně, ale setkal jsem se i se stromaty, které přesahují na délku 5 cm). Stromata mají na výšku kolem 1 mm, ale můžou dosáhnout až 3 mm. Barva povrchu je od tmavě cihlové přes hnědou k vínověhnědé, někdy i s nafialovělými odstíny.

Roste především na nepříliš silných padlých větvích listnáčů, méně často se s ním lze setkat na padlých kmenech nebo pařezech. Spektrum hostitelů je velice široké, ale nejčastěji se uvádí z jasanů a jilmů (v ČR je nejhojnější na jasanech). Mezi další hostitele patří např. Acer campestre, Corylus avellana, Fagus sylvatica, Juglans regia, Populus tremula, Prunus sp., Sorbus torminalis a mnohé další. Bývá nalézán i na exotičtějších dřevinách, za což vděčí i svému rozšíření v rámci téměř celého světa.

V KOH se z tohoto druhu extrahují okrové až žlutozelené pigmenty, které způsobuje přítomnost kyseliny orsellové. V tomto směru je velmi podobný druhu Hypoxylon intermedium, který je u nás velmi vzácný (v Červeném seznamu je zařazen do kategorie EN, viz. Beran 2006). Fylogenetické studie jej řadí do příbuzenstva u nás mnohem rozšířenějšího Hypoxylon rubiginosum, za jehož varietu byl také dlouhou dobu považován (Hsieh et al. 2005)

Hypoxylon perforatum

Hypoxylon perforatum, 26.03.2017, Hlucká pahorkatina. Okraj hlohového křoví na jihozápadně orientované stepní stráni; padlá větev Crataegus sp.. Poněkud starší stromata s typickými bílými kroužky kolem ostiol; mikroznaky u exikátu již nebyly v příliš dobrém stavu.

Hypoxylon perforatum

Hypoxylon perforatum, 15.11.2014, Žalostinská vrchovina. Listnatý remízek, padlá větev Pyrus cf. communis.

Hypoxylon perforatum

Hypoxylon perforatum, 19.01.2014, Hlucká pahorkatina. Karpatská dubohabřina, nepříliš stará padlá větev Fraxinus excelsior.


Literatura:

  • Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Příroda, Praha, 24: 1-282.
  • Hsieh, H.M., Ju, Y.M., Rogers, J.D. (2005): Molecular phylogeny of Hypoxylon and closely related genera. Mycologia 97(4), 844-865

Druhy ze stejného rodu

Druhy ze stejné čeledi (Xylariaceae)

Poslední změna: 30.03.17
© Mykologie | Roman Maňák