Mykologie

Hypoxylon ticinense L.E. Petrini

dřevomor oranžový

Dřevomor, který je zvláště v mládí nápadný jasně rezavou barvou s výrazným žlutým až oranžovým okrajem. V pozdějších stadiích vývoje přestávají být barvy výrazné a povrch se stává hnědým. Jinak jde o dřevomor s poměrně masitými zvlněnými stromaty a malými peritecii, jejichž průměr nepřesahuje 0,3 mm, a malými výtrusy.

U nás je uveden v Červeném seznamu makromycetů (Beran 2006) jako druh s nedostatečně známým rozšířením a s jedinou udávanou lokalitou. Jeho aktuální rozšíření (včetně popisu a ekologie) podle recentních nálezů v České republice je uvedené v článku Hypoxylon ticinense - zajímavý druh pyrenomycetu (viz. Maňák 2016). Zde je uvedeno 7 známých lokalit, k nimž k počátku roku 2024 přibylo několik dalších (autorovy nové nálezy, nálezy L. Zíbarové a další). Jeho první známou lokalitou v rámci ČR je PR Plačkův les, kde jej roku 1999 nalezl Alois Vágner. Již několik let zde po něm pátrám, avšak dosud bezvýsledně.

Hypoxylon ticinense, 02.03.2024, CHKO Bílé Karpaty. Okraj lemového společenstva kolem vodního toku s porostem starších hlohů. Suchá větev Crataegus sp. na stále živém keři.

Hypoxylon ticinense, 02.03.2024, CHKO Bílé Karpaty. Lokalita jako výše. Mladé stroma s dosud nevytvořenými peritecii.

Hypoxylon ticinense, 25.02.2024, CHKO Bílé Karpaty. Suchá větev Crataegus sp. na stále živém keři na okraji smrkové monokultury.

Hypoxylon ticinense, 25.02.2024, CHKO Bílé Karpaty. Lokalita jako výše. Nad stromatem Hypoxylon ticinense jsou ještě další dva pyrenomycety: tmavá stromata Diatrype stigma a na ní parazitující Nectria cf. episphaeria.

Hypoxylon ticinense, 22.09.2019, Dolnomoravský úval. Olšina na písku s podrostem Prunus padus; vyvrácený kmen Prunus padus.

Hypoxylon ticinense, 22.09.2019, Dolnomoravský úval. Část hymenia se zralými a nezralými vřecky a amyloidními apikálními aparáty. Výtrusy patří v rodu Hypoxylon mezi nejmenší, rovněž apikální aparáty jsou velice drobné (dobře viditelné jsou zejména ve vrcholcích nezralých vřecek). U tohoto vzorku naměřeno Me = 1,3 × 0,4 µm, M = 1,1 - 1,5 × 0,3 - 0,5 µm. Zvětšení 1000× (imerze), Melzerovo činidlo, délka úsečky 10 µm.

Hypoxylon ticinense, 20.08.2017, CHKO Pálava. Stejná lokalita a stejný kmínek Cornus sanguinea jako u snímků z 02.10.2016. Mladá stromata s výrazným žlutým okrajem.

Hypoxylon ticinense, 28.10.2016, CHKO Bílé Karpaty. Okraj dubohabřiny, pařez cf. Prunus spinosa v korytě vyschlého potoku. Nález nadmořskou výškou cca 500 m n. m. poněkud se vymykající jiným nálezům v rámci ČR.

Hypoxylon ticinense, 28.10.2016, CHKO Bílé Karpaty. Stejné místo jako u snímku výše, jen jiný pařez cf. Prunus spinosa.

Hypoxylon ticinense, 02.10.2016, CHKO Pálava. Tvrdý lužní les, mrtvý kmínek Cornus sanguinea poblíž břehu stojaté vody. Na lokalitě byl druh nalezen ještě na dalších dvou místech na padlých větvích Fraxinus excelsior.

Hypoxylon ticinense, 02.10.2016, CHKO Pálava. Detail stromatu ze stejného kmínku jako u snímku výše.

Hypoxylon ticinense, 09.11.2014, Dolnomoravský úval. Padlý kmen Prunus spinosa ve velkém listnatém lese charakteru měkkého luhu.

Literatura

• Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Příroda, Praha, 24: 1-282.
• Maňák, R. (2016): Hypoxylon ticinense - zajímavý druh pyrenomycetu. Mykologické listy 133: 44 - 49.

Druhy ze stejného rodu

• Hypoxylon perforatum

Druhy ze stejné čeledi (Xylariaceae)

• Biscogniauxia cinereolilacina
• Biscogniauxia granmoi
• Biscogniauxia marginata
• Biscogniauxia simplicior
• Colletotrichum dematium
• Daldinia childiae
• Hypocopra brefeldii
• Hypoxylon perforatum
• Lopadostoma fagi
• Nemania serpens
• Poronia erici
• Rosellinia corticium
• Xylaria polymorpha