Mykologie

Inocybe adaequata (Britzelm.) Sacc.

vláknice jurská

Vzácná vláknice zařazená v Červeného seznamu (Beran 2006) do kategorie ohrožených druhů (EN). Roste v létě a na podzim pod listnáči (zejména duby) na zásaditém podloží. Plodnice se po otlačení zbarvují do vínové barvy, čímž se liší od příbuzné Inocybe erubescens, která se zbarvuje "pouze" do červena. Narozdíl od pruce jedovaté vláknice začervenalé (I. erubescens) je však tato uváděna pouze jako slabě jedovatá nebo nejedlá. Dužnina má nakyslou vůni po ovoci, někdy však přechází až do zemitého zápachu.

Tato vláknice je tradičně řazena do podrodu Inosperma, sekce Rimosae a její blízká příbuznost s I. erubescens je podložena i genetickou studií (Larsson et. al. 2009). Stejná práce však ukazuje, že samotná sekce není monofyletická a pro I. adaequata a 6 dalších druhů zavádí sekci Maculata charakteristickou hlavatými až hruškovitými cheilocystidami a "fazolovitými" výtrusy. Dalším charakteristickým znakem je výrazná vůně až zápach odlišný od druhů sekce Rimosae s.s., kde převažuje spermatický zápach.

Inocybe adaequata, 04.08.2016, Ždánický les. Vlhčí místo v listnatém lese na bazickém podloží; sub Quercus robur, Tilia cordata a Corylus avelana.

Literatura

• Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Příroda, Praha, 24: 1-282.
• Larsson, E., Ryberg, M., Moreau, P.-A., Mathiesen, A.D. and Jacobsson, S. (2009): Taxonomy and evolutionary relationships within species of section Rimosae (Inocybe) based on ITS, LSU and mtSSU sequence data. Persoonia 23: 86 - 98.

Druhy ze stejného rodu

• Inocybe cervicolor
• Inocybe dulcamara
• Inocybe godeyi
• Inocybe lacera
• Inocybe mixtilis
• Inocybe pusio
• Inocybe quietiodor

Druhy ze stejné čeledi (Inocybaceae)

• Crepidotus caspari
• Crepidotus crocophyllus
• Crepidotus mollis
• Inocybe cervicolor
• Inocybe dulcamara
• Inocybe godeyi
• Inocybe lacera
• Inocybe mixtilis
• Inocybe pusio
• Inocybe quietiodor
• Phaeomarasmius erinaceus