Hlavní menu

Kontakt

Roman Maňák, Veselí nad Moravou
email: roman.manak
(zavináč)
gmail.com

Členství

Leptosphaeria maculans Ces. & De Not.

drobnička skvrnitá


zařazení: Leptosphaeriaceae - Pleosporales - Pleosporomycetidae - Dothideomycetes - Pezizomycotina - Ascomycota
synonyma: Sphaeria maculans Desm., Sphaeria lingam Tode, Leptosphaeria alliariae (Auersw.) Rehm, Phyllosticta brassicae Westend., Phoma oleracea Sacc., Phoma napobrassicae Rostr.

Drobný askomycet s černými zhruba kulovými pseudotecii o velikosti 0,3 - 0,4 mm (maximálně cca 0,5 mm) a poměrně výraznou ostiolou. Velmi podobným druhem je Leptosphaeria biglobosa, který je však obvykle poněkud drobnější a liší se i způsobem růstu - L. maculans vyrůstá přímo z epidermis, zatímco L. biglobosa zpod epidermis. Odlišné jsou i mikroznaky, např. velikost výtrusů (větší u L. maculans).

Druh je významným patogenem rostlin z čeledi Brassicaceae, především řepky (Brassica napus ssp. oleifera) - anamorfní stadium Phoma lingam způsobuje tzv. fomovou hnilobu brukvovitých. Škody působí díky zvýšené lámavosti stonků, nekrotickým lézím na listech a hnití kořenů. Epidemie fomové hniloby v 70. letech dokonce téměř vedly k zastavení pěstování řepky v Austrálii, Severní Americe a Evropě. Podle Toscano-Underwood et al. (2003) dochází k primární infekci askosporami z pseudotécií rostoucích saprofyticky na zbytcích rostlin z předchozího roku, přičemž pseudotecia můžou přežít až 5 let. Dospívání pseudotecií je ovlivněno teplotou a vzdušnou vlhkostí. Samotné askospory pak podle Kaczmarek and Jędryczka (2011) mohou za dobrých podmínek přežít klíčivé i více než 30 dnů a přemístit se na vzdálenost až 5 kilometrů. Nicméně autoři poznamenávají, že většina spor je zachycena rostlinami do vzdálenosti cca 50 metrů.

Výtrusy poté vyklíčí na děložních lístcích a mladých rostlinách, načež infekce pronikne do rostlinných pletiv. Po několika dnech je možné na listech pozorovat světlě zelené až světle béžové léze, kde se později vytváří pyknidy s pyknidiosporami, jež jsou rozšiřovány deštěm a jsou zdrojem sekundární infekce. Mycelium je zpočátku omezeno na malé oblasti na listech, posléze se však dostává listovými žilkami přes řapík do stonku, kde částečně nebo uplně blokuje proud vody a živin. Infekce se může dostat i do lusků, kde vede ke kontaminaci semen pyknidiosporami. Kaczmarek and Jędryczka (2011) poznámenávají, že například v Austrálii je přenos patogena infikovanými semeny velmi důležitým zdrojem infekce.

Podobný vývojový cyklus jako L. maculans má i L. biglobosa, jejíž patogenita je však podstatně menší.

Leptosphaeria maculans

Leptosphaeria maculans, 26.11.2016, Bílé Karpaty. Okraj karpatské dubohabřiny s přimíšeným jasanem; mrtvé stále stojící stonky Alliaria petiolata (čeleď Brassicaceae), obvykle poblíž báze, částečně i na kořenech u báze. Při prohlídce několika desítek rostlin byla pseudotecia nalezena téměř na všech stoncích. Horní dva snímky jsou bočním a čelním pohledem na pseudotecia, úsečka má délku 300 µm. Na dolním snímku pak jsou samovolně vystřelené výtrusy. Zv. 1000× (imerze), voda, délka úsečky 8 µm. Velikost výtrusů byla na pomezí velikostí udávaných pro Leptosphaeria maculans a Leptosphaeria biglobosa, ostatní znaky ukazovaly na Leptosphaeria maculans.

Leptosphaeria maculans

Leptosphaeria maculans, 19.12.2016, Dolnomoravský úval. Odumřelý stonek a kořeny Brassica napus ssp. oleifera na zaoraném lánu po pěstování řepky. Houba nalezena ve větším nebo menším množství na většině zbytků stonků.

Leptosphaeria maculans

Leptosphaeria maculans, 19.12.2016, Dolnomoravský úval. Stejné místo jako u snímku výše.

Leptosphaeria maculans

Leptosphaeria maculans, 19.12.2016, Dolnomoravský úval. Výtrusy z výše uvedeného vzorku. Zv. 400x, nebarveno, doostřeno.


Literatura:

  • Kaczmarek, J., Jędryczka, M. (2011): Characterization of two coexisting pathogen populations of Leptosphaeria spp., the casue of stem canker of Brassicas. Acta Agrobotanica 64(2): 3-14.
  • Krutinová, H. (2014): Fytohormony produkované askomycetou Leptosphaeria maculans jako efektory ovlivňující signální dráhy rostlin. Praha. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze - Přírodovědecká fakulta, Katedra biochemie.
  • Toscano-Underwood, C., Huang, C.Y.J., Fitt, B.D.L. and Hall, A.M. (2003): Effects of temperature on maturation of pseudothecia of Leptosphaeria maculans and L. biglobosa on oilseed rape stem debris. Plant Pathology 52, 726-736.
Poslední změna: 28.11.17
© Mykologie | Roman Maňák