Hlavní menu

Kontakt

Roman Maňák, Veselí nad Moravou
email: roman.manak
(zavináč)
gmail.com

Členství

Rosellinia corticium (Schwein.) Sacc.

prsnatka korová


zařazení: Xylariaceae - Xylariales - Xylariomycetidae - Sordariomycetes - Pezizomycotina - Ascomycota
synonyma: Hypoxylon corticium (Schwein.) P.M.D. Martin, Sphaeria aquila var. corticium (Schwein.) Fr., Sphaeria corticium Schwein.

Rosellinia corticium je naším nejhojnějším zástupcem rodu Rosellinia - minimálně na jižní Moravě to platí bez výhrad, když asi 90% všech nálezů prsnatek z nejrůznějších biotopů náleží právě tomuto druhu. Patří do podrodu Rosellinia, do skupiny kolem Rosellinia aquila, kam spadají druhy s tvrdou vnější "slupkou" stromatu a výrazným subikulem.

Rosellinia corticium vytváří obvykle stromata s jedním periteciem, výjimečně bývají stromata se dvěmi či třemi peritecii. Samotná peritecia jsou poměrně velká, obvykle větší než 1 mm, vzácně mají až téměř 2 mm v průměru. Vrchol je víceméně zploštělý a ve středu má papilátní černou ostiolu. Subikulum je husté, vlnaté až plstnaté, v mládí pokrývající celá stromata, ve stáří postupně mizí. Podobný vzhled mají i další zástupci skupiny kolem R. aquila (dosud patrně jediný další zástupce nalezený v ČR, i když některé další druhy byly nalezeny v okolních zemích a proto je naděje na jejich nalezení i u nás). Pro spolehlivé určení je tedy nutné mikroskopování. Oproti R. aquila jsou výtrusy tohoto druhu větší, průměrně 24,3 × 9,2 µm (viz. Petrini 2013). Z mých vlastních měření založených na 24 vzorcích, u nichž bylo vždy měřeno minimálně 30 samovolně vystřelených výtrusů plyne téměř shodná průměrná velikost výtrusů, konkrétně 24,4 × 9,1 µm (únor 2017). Oproti R. aquila větší a v průměru poněkud protáhlejší je také amyloidní apikální aparát vřecek. Výtrusy mají cca 2 mikrony velké gelové obálky, což je však rys, který u staršího materiálu mizí. Klíční štěrbina se táhne téměř přes celou délku výtrusu a je téměř rovná až lehce esovitá, umístěná na konvexnější straně výtrusu.

Rosellinia corticium je lignikolní saprofyt s poměrně širokým spektrem hostitelů. Dle mých nálezů je na jižní Moravě nejhojnější v lužních lesích na jasanech (zde převážně Fraxinus angustifolia), ale nalezl jsem ji i na následujících hostitelích (seřazeno abecedně): Acer campestre, Acer negundo, Alnus glutinosa, Crataegus sp., Fagus sylvatica, Juglans regia, Populus nigra, Prunus domestica, Quercus robur a Tilia sp. Petrini (2013) uvádí i jiné hostitele, včetně vzácného výskytu na jehličnatých stromech (Picea abies) či ojedinělého nálezu na stromatech Biscogniauxia dennisii.

Rosellinia corticium

Rosellinia corticium, 12.02.2017, Dolnomoravský úval. Lemové společenstvo u mrtvého ramene řeky Moravy. Velmi početná stromata v různém stadiu vývoje se nacházela na poměrně neobvyklém substrátu - padlém kmínku a větvích Juglans regia. Nález je poměrně zajímavý i větším zastoupením stromat s více peritecii a velikostí peritecií, kdy nemalá část dosahovala téměř 2 mm.

Rosellinia corticium

Rosellinia corticium, 12.02.2017, Dolnomoravský úval. Stejná lokalita a substrát jako u snímku výše.

Rosellinia corticium

Rosellinia corticium, 12.02.2017, Dolnomoravský úval. Stejná lokalita jako u snímků výše. Výtrusy s gelovými obálkami a klíčními štěrbinami a apikální aparáty vřecek. Mikrosnímek výtrusů nebarven, vřecka s apikálními aparáty v Melzerově činidle. Nepravé barvy, doostřeno, zvětšení 400x, měřítko všech snímků stejné. Oproti snímku samovolně vystřelených výtrusů je zjevné, že výtrusy ve vřeccích jsou i přes zhruba stejnou délku podstatně užší.

Rosellinia corticium

Rosellinia corticium, 30.12.2016, CHKO Bílé Karpaty. Padlá větev Tilia sp. na okraji pařeziny v listnatém lese.

Rosellinia corticium

Rosellinia corticium, 30.12.2016, CHKO Bílé Karpaty. Mladá stromata ještě zcela obalená subikulem. Stejná větev jako u snímku výše.

Rosellinia corticium

Rosellinia corticium, 18.09.2016, CHKO Bílé Karpaty. Remízek s listnatými stromy a keři; suchá větev na stojícím živém kmínku Crataegus sp. Poměrně neobvyklý substrát pro tento druh, který neuvádí ani Petrini (2013), ale na stejném substrátu jsem druh zaznamenal i na jiné lokalitě.

Rosellinia corticium

Rosellinia corticium, 14.02.2016, Dolnomoravský úval. Olšina na písku; stará peritecia již zcela bez subikula na padlé větvi Alnus glutinosa. Na stejné větvi se nacházela i podstatně mladší vývojová stadia.

Rosellinia corticium

Rosellinia corticium, 04.04.2013, Dolnomoravský úval. Vlhký les na hlinitopísčitém podkladu; starší peritecia na padlé větvi Fraxinus sp..


Literatura:

  • Petrini, L.E. (2013): Rosellinia - world monograph. Bibliotheca Mycologica 205. J. Cramer. 1-410.

Druhy ze stejné čeledi (Xylariaceae)

Poslední změna: 14.02.17
© Mykologie | Roman Maňák