Mykologie
Hlavní menu
Kontakt
Roman Maňák, Veselí nad Moravou
email:
roman.manak
(zavináč)
gmail.com
. . .
Lasiobolus ciliatus (J.C. Schmidt) Boud.
brvník štětinkatý
synonyma: Ascobolus ciliatus J.C. Schmidt, Ascobolus equinus (O.F. Müll.) P. Karst., Ascobolus papillatus Wallr., Ascobolus pilosus Fr., Ascophanus equinus (O.F. Müll.) Speg., Ascophanus pilosus (Fr.) Boud., Dasyobolus brunneus Sacc., Lasiobolus equinus (O.F. Müll.) P. Karst., Lasiobolus pilosus (Fr.) Sacc., Peziza papillata Pers., Streptotheca citrina (P. Crouan & H. Crouan) Le Gal
Patrně nejhojnější zástupce rodu Lasiobolus u nás. Jde o drobný askomycet s velikostí nepřesahující 1 mm žluté až oranžové barvy a s výraznými tlustostěnnými na bázi ventrikózními setami dlouhými až 0,5 mm. Roste na trusu nejrůznějších býložravců, často ve velkém množství. Podle Doveri (2004) je nejčastější na trusu krav a koní a jde o kosmopolitní druh.
Příbuzný a rovněž hojný podobně zbarvený druh Lasiobolus cuniculi se liší menšími štíhlejšími výtrusy, užšími a obvykle i kratšími setami a průměrně menšími apotecii.
Lasiobolus ciliatus, 12.03.2017, CHKO Bílé Karpaty. Trus koně na louce; na substrátu se nacházely tisíce či spíše desetitisíce plodniček.
Lasiobolus ciliatus, 19.02.2017, CHKO Bílé Karpaty. Zaječí trus na louce; na substrátu nalezeny pouze jednotky apotécií (2 dospělé a cca 4 mladé) o maximální velikosti 0,6 mm.
Lasiobolus ciliatus, 19.02.2017, CHKO Bílé Karpaty. Mikrosnímek části apotecia se setami o délce 0,24 - 0,43 mm [měřeno 10 set]. Tmavé výtrusy na snímku patří druhu Sordaria fimicola. Zvětšení 100×, měřítko 100 µm.
Literatura
- Doveri, F. (2004): Fungi Fimicoli Italici. A.M.B. Fondazione Centro Studi Micologici-Vicenza, 1104 p.