Mykologie
Hlavní menu
Kontakt
Roman Maňák, Veselí nad Moravou
email:
roman.manak
(zavináč)
gmail.com
. . .
Velutarina rufo-olivacea (Alb. & Schwein.) Korf
plstnatěnka rezavě-olivová
synonyma: Cenangium phaeosporum Cooke, , Encoelia rufo-olivacea (Alb. & Schwein.) Kirschst., Humaria rufo-olivacea (Alb. & Schwein.) Quél., Lachnea rufo-olivacea (Alb. & Schwein.) Gillet, Lachnella fraxinicola (Berk. & Broome) W. Phillips, Peziza fraxinicola Berk. & Broome, Peziza rufo-olivacea Alb. & Schwein, Phaeangium phaeosporum (Cooke) Sacc. & Syd, Schweinitzia phaeospora (Cooke) Massee, Schweinitzia rufo-olivacea (Alb. & Schwein.) Massee & Crossl., Velutaria fraxinicola (Berk. & Broome) Boud., Velutarina phaeosporum (Cooke) Korf
Dle nejrůznějších informacích u nás roztroušeně se vyskytující askomycet z druhově nepočetného rodu Velutarina. Plodnice můžou někdy připomínat druhy rodu Encoelia, od nichž se liší například mikroskopicky eliptickými výtrusy, zatímco zástupci rodu Encoelia je mají alantoidní. Velutarina rufo-olivacea má diskovitá apotecia o velikosti do 3 mm s víceméně okrovým, žlutoolivovým až šedohnědým rouškem. Výjimečně se dají najít i poněkud větší apotecia, viz. poznámka u snímků z 26.01.2018. Mladší apotecia jsou kryta hnědě, červenohnědě až šedohnědě zbarvenou zrnitě-plstnatou excipulární vrstvou. Roste saprofyticky na větvičkách nejrůznějších listnatých stromů a keřů, výjimečně i jehličnanů nebo suchých stoncích bylin.
Velmi podrobný popis druhu uvádějí Baral et Perić (2014). V práci rovněž diskutují problém s hyalinními/hnědými výtrusy u tohoto druhu. Jelikož u druhu bývají nacházeny hnědé výtrusy, byly v dřívější době hyalinní, a to i samovolně uvolněné výtrusy, považovány za nezralé. V práci je však uvedeno, že druh přirozeně uvolňuje hyalinní výtrusy. Takto uvolněné výtrusy však můžou vykazovat zpožděnou pigmentaci buď vně vřecka nebo uvnitř mrtvých vřecek. Autoři uvádějí, že uvnitř živých vřecek tento jev nenastává.
Velutarina rufo-olivacea, 19.02.2018, Dolnomoravský úval. Otevřená písčina se solitérními borovicemi. Starý suchý stonek neidentifikované byliny. Částečně suché plodnice s poměrně tmavým rouškem byly na lokalitě rehydratovány. I přes poměrně silný noční mráz byly mikroznaky ještě v dobrém stavu.
Velutarina rufo-olivacea, 26.01.2018, CHKO Bílé Karpaty. Okraj smíšeného (převážně listnatého) lesa s náletem křovin; dlouhá suchá větev Ligustrum vulgare nad zemí. Na větvi se nacházelo mnoho desítek plodnic, z nichž menší část byla na tento druh hodně velká - největší plodnice měly v průměru 4 - 4,5 mm. Det. Lothar Krieglsteiner, Hans-Otto Baral.
Velutarina rufo-olivacea, 26.01.2018, CHKO Bílé Karpaty. Stejná lokalita jako výše.
Velutarina rufo-olivacea, 26.01.2018, CHKO Bílé Karpaty. Rehydratované plodnice při zvětšení 20×.
Velutarina rufo-olivacea, 26.01.2018, CHKO Bílé Karpaty. Mikroznaky exikátu ze snímků výše. Vlevo nahoře vezikulární buňky medulárního excipula s velkými žlutozelenými až světle zelenými tukovými kapkami (zvětšení 400×, Melzerovo činidlo). Vpravo nahoře samovolně vystřílené výtrusy s jemnou bradavčitou ornamentikou (zvětšení 1000× (imerze), Melzerovo činidlo). Dole modře zbarvené apikální kroužky vřecek výrazněji viditelné spíše u mladších vřecek (zvětšení 1000× (imerze), Lugolovo činidlo s předúpravou pomocí KOH). Délka úsečky u všech obrázků 20 µm.
Literatura
- Baral, H.-O., Perić, B. (2014): Velutarina bertiscensis and V. alpestris spp. nov., with redescription of V. rufoolivacea and discussion of its synonyms. Mycologia Montenegrina XVII: 7 - 52.