Mykologie

07.08.2021 Křížová výprava

Ne, nevydal jsem se cestou středověkých papežských křížových výprav majících za cíl podrobit pohany, kacíře, muslimy a jiné pro papeže nežádoucí skupiny obyvatelstva. Ale při dnešní výpravě jsem viděl tolik křižáků pruhovaných (Argiope bruennichi), že moje putování za poznáním přírody ani jinak nazvat nedalo.

Přitom před několika málo desetiletími se tento krásný středozemní pavouk u nás téměř nevyskytoval. Ale začal se u nás bleskově šířit a nyní se s ním lze setkat na větší části území. Někdy jej lze poznat i v jeho nepřítomnosti podle sítí, kde zaujme pruh klikaté bílé pavučiny zvané stabilimentum. Existuje několik teorií proč křižák pruhovaný a i některé další druhy pavouků stabilimentum tkají, ale dosud není žádná z nich potvrzena. Mě osobně se líbí hypotéza, kde se tvrdí, že stabilimentum výrazně odráží ultrafialové světlo a že tak pavučina může některým druhům hmyzu připomínat květ. No a křižák má o potravu postaráno. Která z teorií je správná ukáže až čas. Každopádně je krásné, že i u tak nápadného a mezi veřejností známého pavouka stále máme co zkoumat.

V desítkách sítí jsem dosud záhadné stabilimentum viděl, ale část byla bez něj. Každopádně se některé sítě jevily opuštěné. Ale když jsem se podíval pozorněji a opatrně prohrábnul trávu kolem, skoro vždy se našel majitel. V několika případech jsem taky zachytil samičku při svátečním obědě.

Křižáky jsem nechal být a přesunul jsem se o kus dál. Zaujaly hlavně dříny. Pro mě poměrně běžný keřík, ale v rámci republiky poměrně vzácný druh a to až tak, že je chráněný zákonem. Jeho plody mají různorodé využití a já jsem je zastihl právě ve fázi dozrávání.

Modrásci patří mezi klenoty mezi motýli. Ani se nedivím. Krásné modré barvy lícní strany jejich křídel ostře kontrastují s různobarevnou mozajkou rubu křídel. Moc druhů jsem nezahlédnul, ale i stovky těch nejběžnějších stály za to. Modrásek černolemý (Plebejus argus) je krasavcem sám o sobě.

A když se povzbuzený sluncem vyhřívá na stonku byliny nebo trávy, je to krása dvojnásobná.

Modrásci však nebyli jediní zástupci říše motýlů. Krásu křídel předváděla i myriáda dalších, ale ty se mi vesměs nepovedlo zdokumentovat. Až několik vřetenušek štírovníkových (Zygaena angeliacae), které sály sladký nektar z květů chrastavců poskytlo vhodný objekt pro snímek.

V terénu jsem také našel spoustu záraz (Orobanche sp.. Tito parazité z říše rostlin už byli samozřejmě odkvetlí, ale díky tuhým stonkům se dají poznat ještě dlouho po odkvětu. Tedy ne přesně do druhu, ale že se jedná o zárazu, poznáte bezpečně. Zárazy jsou známé nejen díky své obecné vzácnosti a parazitizmu, ale i díky svým malinkatým semínkům, která měří jen desetiny milimetru. Pár semínek jsem si vyklepal na sklíčko a doma je nafotil při větším zvětšení.