Hlavní menu

Kontakt

Roman Maňák, Veselí nad Moravou
email: roman.manak
(zavináč)
gmail.com

Členství

Phleogena faginea (Fr.) Link

prachovečník bukový


zařazení: Phleogenaceae - Atractiellales - Incertae sedis - Atractiellomycetes - Pucciniomycotina - Basidiomycota
synonyma: Onygena faginea Fr., Pilacre faginea (Fr.) Berk. & Broome, Botryochaete faginea (Fr.) Corda, Ecchyna faginea (Fr.) Fr. ex Boud.

Drobný druh uváděný v Červeném seznamu (Beran 2006) jako ohrožený (EN), ale podle poměrně četných nálezů z posledních let se zdá, že je v současné době poněkud více rozšířený. Jde o velmi zajímavou stopkovýtrusnou houbu z řádu Atractiellales, kam patří několik málo nepříliš známých rodů (Atractiella, Helicogloea...). Pozice samotného řádu dosud není uspokojivě taxonomicky vyřešena [2016].

Albert Pilát (1956) ji ve svém článku popisuje jako phragmobasidiální houbu břichatkovitého charakteru a uvádí, že je rozšířena ve Švédsku, Francii, Anglii, Německu, Polsku a bývalém SSSR. Tehdy byla řazena do řádu bezovkotvarých (Auriculariales, kde je zástupcem například známé "Ucho Jidášovo" Auricularia auricula-judae). V současnosti je známa z více evropských zemí, ale například i z amerického kontinentu.

Roste jako lignikolní saprofyt na dřevě i borce nejrůznějších listnáčů, převážně Fagus sylvatica. Ekologickou amplitudu má zřejmě dosti širokou - mé čtyři nálezy pocházejí z naprosto odlišných lokalit - první ze staré bučiny v nadmořské výšce cca 700 metrů (padlá větev Fagus sylvatica), druhý z listnatého remízku mezi loukami (padlý kmen Acer campestre; 370 m n. m.), třetí z lužního lesa z nadmořské výšky 180 m n. m. (padlý kmen Fraxinus sp.) a poslední z vlhčí lokality u malého vodního toku z padlého kmene Alnus glutinosa (350 m n. m.).

Na sklonku roku 2017 jsem houbu nalezl na další nové lokalitě, která je sice ekologicky dost podobná jedné z výše jmenovaných, ovšem prachovečník zde rostl na jiné dřevině než se mi dosud povedlo najít, na mohutném pařezu Quercus robur.

Phleogena faginea

Phleogena faginea, 17.12.2017, Dolnomoravský úval. Lokalita s charakterem tvrdého lužního lesa u řeky Moravy; tlející část mohutného pařezu Quercus robur.

Phleogena faginea

Phleogena faginea, 05.11.2017, Dolnomoravský úval. Kontrola lokality z 26.11.2016, viz. níže. Padlý kmen Fraxinus sp.

Phleogena faginea

Phleogena faginea, 27.12.2016, Dambořická vrchovina. Vlhčí lokalita s olší mezi teplými dubohabřinami. Padlý kmen Alnus glutinosa.

Phleogena faginea

Phleogena faginea, 26.11.2016, Dolnomoravský úval. Padlý kmen Fraxinus sp. v sušší části tvrdého lužního lesa. Na snímku jsou viditelné i rhizomorfy Armillaria sp., na nichž prachovečník místy rovněž rostl - dokonce i na značně odstálých koncích rhizomorf.

Phleogena faginea

Phleogena faginea, 26.11.2016, Dolnomoravský úval. Stejné místo jako u snímku výše.

Phleogena faginea

Phleogena faginea, 15.11.2016, CHKO Bílé Karpaty. Listnatý remízek mezi loukami, padlý kmen Acer campestre.


Literatura:

  • Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Příroda, Praha, 24: 1-282.
  • Pilát, A. (1956): Phleogena faginea (Fr.) Link — prachovečník bukový v K a r p a t e. Česká mykologie 10(2): 91-94.
Poslední změna: 17.12.17
© Mykologie | Roman Maňák