Hlavní menu

Kontakt

Roman Maňák, Veselí nad Moravou
email: roman.manak
(zavináč)
gmail.com

Členství

Myriostoma coliforme (Dicks.) Corda

mnohokrčka dírkovaná


zařazení: Geastraceae - Geastrales - Phallomycetidae - Agaricomycetes - Agaricomycotina - Basidiomycota
synonyma: Lycoperdon coliforme With.

Velmi vzácný druh břichatky, která je v Červeném seznamu (Beran 2006) klasifikována jako kriticky ohrožený druh (CR). První "novou" lokalitou je nález z PR Čertova skála na Křivoklátsku, kde byla nalezena na prudkém zazemňujícím se svahu (osobní sdělení nálezkyně J. Kocourkové; viz. též Kotlaba 2001). Nyní je již známa z poněkud více lokalit a dle kritérií uvedených v Červeném seznamu by již spadala "pouze" do kategorie ohrožených druhů (EN).

Mnohokrčka dírkovaná je do značné míry podobná hvězdovkám s nimiž náleží do čeledi Geastraceae a liší se od nich hlavně větším počtem ústí v glebě (hvězdovky mívají pouze jedno ústí, ve výjimečných případech dvě) a také větším počtem krčků nesoucích plodnou část (hvězdovky mají krček jeden, někdy jsou i bez krčku). Marvanová (1961) uvádí na základě studia 14 plodnic nalezených u Pohořelic roku 1960 u jedné plodnice dokonce 49 ústí.

Roste na výslunných až mírně zastíněných místech a to hlavně na písčinách. Často je uváděna spojitost s akátem, ale roste i pod jinými stromy. Z pěti mě známých lokalit (2016) je spojitost s akátem pouze na dvou místech. V dalším případě roste pod jasany (Fraxinus excelsior), na čtvrté lokalitě nedaleko invazivního Acer negundo a v posledním případě několik metrů od břehu řeky Moravy v porostu převážně invazivních dřevin (hlavně Ailanthus altissima). U všech pěti lokalit však jde vždy o písčinu nebo alespoň místo s písčitým podložím a vždy jde o místo silně ovlivněné člověkem (až na jednu výjimku, kde je obtížné posoudit míru ovlivnění). Nadmořská výška všech lokalit je v rozsahu 180 - 200 m n. m.

Rod byl až donedávna považován za monotypický. V roce 1958 ve Floře ČSR (viz. Pilát 1958) popsal český mykolog Václav Jan Staněk dvě variety - typickou (Myriostoma coliforme var. coliforme) a na základě nálezů z jižní Afriky varietu nazvanou "vlasatovýtrusá" (Myriostoma coliforme var. capillisporum), která se od typické liší podstatně vyšší ornamentikou výtrusů. Další varietu (Myriostoma coliforme var. areolatum) popsali španělé F. D. Calonge a M. Mata na základě nálezů z Kostariky (Calonge & Mata 2006). Ta se liší výrazně areolátními a tubulárními ústími. Na základě morfologických dat a molekulárních analýz, které provedl tým kolem Julieth Sousové (Sousa et al. 2017), byly v roce 2017 obě variety povýšeny na druh a do rodu přibyl ještě nový druh Myriostoma calongei. Podle závěrů uvedených v práci má ze čtyř nyní uznávaných druhů největší areál rozšíření typická varieta vyskytující se v mnoha zemích Evropy (včetně Británie a jednom z Normanských ostrovů) a na Hawaji. Rozšíření však může být podstatně větší, neboť velká část vzorků z téměř celého světa nebyla dosud sekvenována či podrobněji zkoumána.

Myriostoma coliforme

Myriostoma coliforme, 15.07.2018, Dolnomoravský úval. 6 plodnic nalezeno na nové lokalitě na okraji starého porostu Robinia pseudoacacia v příkopu u silnice.

Myriostoma coliforme

Myriostoma coliforme, 15.07.2018, Dolnomoravský úval. Detail jedné z plodnic z lokality ze snímku výše. Dobře jsou viditelné jak samotné krčky tak větší či menší náznaky nedotvořených krčků.

Myriostoma coliforme

Myriostoma coliforme, 15.07.2018, Dolnomoravský úval. Detail jednoho z ústí s mírně vyzdviženým okrajem a detail kapilicia v ústí. Zvětšení 20× (ústí) a 40× (detail kapilicia), délka úsečky 500 µm (ústí) a 200 µm (detail kapilicia).

Myriostoma coliforme

Myriostoma coliforme, 01.07.2018, Dolnomoravský úval. Lokalita jako u snímků ze 17.07.2016 a 16.07.2017. Mladá otevírající se plodnice s ještě neotevřenými ústími.

Myriostoma coliforme

Myriostoma coliforme, 01.07.2018, Dolnomoravský úval. Lokalita jako u snímku níže (27.08.2017). Při důkladné prohlídce nalezeny pouze 2 plodnice.

Myriostoma coliforme

Myriostoma coliforme, 01.07.2018, Dolnomoravský úval. Výtrusy s výraznou ornamentikou ve tvaru úzkých dlouhých papil; často až křídlaté. Velikost výtrusů byla měřena co nejprecizněji bez ornamentiky na velkém počtu výtrusů (vždy 200) u tří nálezů ze tří různých lokalit (zachyceny na snímcích ze 16.07.2017, 01.07.2018 a 14.07.2018). Velikosti se pohybují v rozsahu 3,3 - 4,2 µm a průměrné zjištěné velikosti pak byly 4,0 × 3,8 µm, 3,9 × 3,6 µm a 3,8 × 3,7 µm. Výška ornamentiky je poměrně variabilní a pohybuje se v rozsahu 0,6 - 1,7 µm s průměrnou hodnotou 1,2 µm. Zvětšení 1000× (imerze), L4, délka úsečky 10 µm, složeno několik rovin ostrosti.

Myriostoma coliforme

Myriostoma coliforme, Dolnomoravský úval. Světležluté až šedožluté neseptované silnostěnné kapilicum je hladké, místy slabě inkrustované. Často bývá hadovitě pokroucené, občas jednostranně rozšířené a je zakončené zaoblenou špičkou. Místy je náznak větvení. Celkově se spíš než kapiliciu zástupců rodu Geastrum podobá kapilicu druhu Mycenastrum corium. Měření ze tří sběrů (stejných jako u výtrusů výše) ukázalo, že průměr kapilicia kolísá v rozmezí 1,8 - 3,7 µm, přičemž průměrná hodnota byla 2,6 µm, 3,0 µm a 3,0 µm. Všechny snímky jsou ve stejném měřítku. Zvětšení 1000× (imerze), L4, délka úsečky 10 µm.

Myriostoma coliforme

Myriostoma coliforme, 27.08.2017, Dolnomoravský úval. Strmý písčitý břeh řeky Moravy. Porost nejrůznějších listnáčů (Ailanthus altissima, Acer negundo, Euonymus europaeus, Crataegus sp. ad.). Potvrzení nové lokality, kde jsem nalezl cca 40 poměrně malých plodnic roku 2013. Na snímku vajíčko vykopnuté člověkem nebo zvěří a částečně skutálené ze svahu.

Myriostoma coliforme

Myriostoma coliforme, 16.07.2017, Dolnomoravský úval. Stejná lokalita jako u snímku z 17.07.2016.

Myriostoma coliforme

Myriostoma coliforme, 16.07.2017, Dolnomoravský úval. Stejná lokalita jako u snímku z 17.07.2016.

Myriostoma coliforme

Myriostoma coliforme, 17.07.2016, Dolnomoravský úval. Mladá plodnice s ještě neotevřenými ústími. Pod Fraxinus excelsior na písčitém podloží na okraji lesa. Myriostoma coliforme jsem zde náhodně objevil roku 2015 (Jiří Polčák ji zde však zná už delší dobu), kdy se zde postupně objevilo 13 plodnic, při letošní prohlídce jsem napočítal plodnic 10.

Myriostoma coliforme

Myriostoma coliforme, 17.07.2016, Dolnomoravský úval. Stejná lokalita jako u snímku výše.

Myriostoma coliforme

Myriostoma coliforme, 02.08.2015, Dolnomoravský úval. Stejná lokalita jako u snímku z 17.07.2016.

Myriostoma coliforme

Myriostoma coliforme, 02.08.2015, Dolnomoravský úval. Stejná lokalita jako u snímku z 17.07.2016. Mladá plodnice s ještě neotevřenými ústími.


Literatura:

  • Beran, M. [eds.] (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Příroda, Praha, 24: 1-282.
  • Calonge, F.D., Mata, M. (2006): Adiciones y correcciones al cataÂlogo de Gasteromycetes de Costa Rica. Boletín de la Sociedad Micológica de Madrid 30: 111-119.
  • Kotlaba, F., Kocourková, J. (2001): První nález velmi vzácné břichatky mnohokrčky dírkované v Čechách. Mykologické listy 75: 1–4.
  • Marvanová, L. (1961): Nález Myriostoma coliforme (Dicks. ex Pers.) Corda a jiných vzácných břichatek u Pohořelic na Moravě. Česká mykologie 15: 77 - 81.
  • Pilát, A. [red.] (1958): Gasteromycetes. In Flora ČSR, serie B, svazek 1. Nakladatelství ČSAV, Praha, 862 p.
  • Sousa, J.O. et al. (2007): More than one fungus in the pepper pot: Integrative taxonomy unmasks hidden species within Myriostoma coliforme (Geastraceae, Basidiomycota). PLoS ONE 12(6): 1-19.

Druhy ze stejné čeledi (Geastraceae)

Poslední změna: 26.08.18
© Mykologie | Roman Maňák